Náchodský kurýr

LÁZNĚ BĚLOVES - NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ

 Blýskáním na lepší časy se mohl zdát rok 2005 v osudu chátrajícího areálu běloveských lázní v Náchodě. Poklidné hladiny rozvířil na jaře 2005 dopis majitelů lázní, ve kterém nabízeli areál lázní, stáčírnu, Jiráskův statek a další související majetek k prodeji městu Náchod. Cena byla sice vysoká, ale po dlouhých letech nečinnosti to byla první konkrétní písemná nabídka, kdy se městu naskýtala možnost začít ovlivňovat osud lázeňství v Náchodě. Objevují se první finanční rozvahy, které kalkulují s potřebnou finanční částkou na základní obnovu lázní mezi 150-200 miliony korun. Ve všeobecné euforii vypsalo vedení města referendum, v kterém se drtivá většina zúčastněných vyslovila pro koupi nabízeného majetku. Vyvrcholením celého procesu bylo předvánoční jednání městského zastupitelstva 19.12.2005, na kterém zastupitelé jednomyslně schválili záměr koupě nabízeného lázeňského areálu a dalšího majetku. Současně pověřili vedení města přípravou kupních smluv, znaleckých posudků atd.

 Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že je vše v pořádku a k záchraně lázní již nic nebrání. Ale ouha. Píše se únor 2007 a na usnesení z prosince 2005 vedení města zřejmě již dávno zapomnělo. Do dnešního dne starosta ani místostarostové zastupitelstvo neinformovali o plnění úkolů, kterými byli pověřeni. Proč asi?

 Nedá se však říci, že by se kolem lázní zahálelo. Miliony korun se utrácejí za velkorysé studie a projekty, hledá se již dokonce provozovatel nových lázní. Sice se zatím neví, kde budou stát, ale to zřejmě nikomu nevadí. Ani s cenou si autoři studií hlavu příliš nelámou. Skromná verze začíná na 600 milionech korun, ale veřejně se již hovoří o částce 1,5 miliardy korun. Samozřejmě z Evropské unie. Utopie nebo realita? Uvidíme, jen mám trošku obavu, aby drahé studie za pár let neležely někde na dně šuplíku stejně, jako je tomu s projekty na přístavbu kina Vesmír. Vždyť protagonisté jsou stále stejní... Karel Petránek, zastupitel