Boj o vodu aneb syndrom Trautenberk
"BOJ O VODU ANEB SYNDROM TRAUTENBERK"
Francouzská společnost VEOLIA WATER je produktivním hráčem na hřišti, které je místem významného sřetnutí - kdo a jak bude poskytovat jednu ze základních služeb obyvatelstvu t.j., kdo bude zajišťovat zásobování pitnou vodou a čistit komunální odpadní vody. Francouzská VEOLIA je v těchto aktivitách významným partnerem nejen v měřítku naší republiky, ale i celé Evropy. Vážení zastupitelé, řeknete ANO?
POHÁR PŘETEKL
Začněme však od začátku, od první kapky... Před více než 10 lety začal v naší zemi faktický boj o poskytování vodárenských služeb, který byl na samotném počátku stěží vnímán jako něco, o co stojí bojovat, protože jsme všichni měli pocit, že když otočíme kohoutkem, voda teče, že se o nás naše komunální VaKy vždy nějak postarají.
O slovo se ovšem hlásí velké evropské společnosti, primárně francouzské subjekty VEOLIE, ONDEO, později se hlásí i Britové. Vědět o sobě dává i rakouská Energie AG a nedávno také španělská AQUALIA. Všechny totiž rychle zjišťují, že VaKy hospodařící v okresním měřítku (po privatizaci) krajských státních VaKů, jsou dlouhodobě ekonomicky slabé. Objevují se velké nároky na investiční výstavbu a křivka růstu cen vodného a stočného stoupá strmě vzhůru. To byla poslední kapka a pohár pohody v českém regionálním vodárenství přetekl. Bylo třeba jednat.
DOTACE Z EVROPY
Tato situace se ještě zhoršuje vstupem ČR do EU, kdy je nutno dodržet tvrdé evropské normy v oblasti čistění městských odpadních vod. Odborné odhady vodohospodářů se pohybují kolem 65 miliard Kč, které se budou muset nainvestovat do kanalizací a čističek /ČOV/ do konce roku 2010, jinak hrozí vážné finanční postihy právě městům a obcím. Na tak velké investice by samozřejmě města, obce a VaKy nemohly ani pomyslet bez drastického zvýšení ceny vodného a stočného. Proto se otevřely možnosti dotací z evropských fondů. Cílem je jednak postavit potřebné čistící kapacity, ale současně udržet cenu "vody" pro občany na sociálně únosné výši.
ČÁRY, MÁRY, FUK!
Všichni čteme, jak je těžké se k evropským dotacím dostat, co to dá papírování atd.. A to byla zcela nová příležitost právě pro zahraniční odborné firmy jako VEOLIA, která svoji nabídku na spolupráci s VaKy rozšířila o závazek zajistit "dotace z evropských fondů". Čáry, máry Veolia - a všechno je vyřešeno? To bylo zaklínadlo, které jsem všichni mohli slyšet na desítkách jednání městských rad, zastupitelstev, odborných komisí atd.. S blížícím se koncem minulého volebního období se tlak na města a obce ze strany VEOLIE prodat provozní majetky VaKu a podepsat smlouvu o provozování na 30 let stupňoval. V Hradci Králové a v ostatních městech a obcích, které jsou akcionáři hradeckého VaKu, se nakonec pro takovou spolupráci rozhodli, na Pardubicku jednání VEOLIE naopak vztahy měst a obcí vyhrotila a k dohodě nedošlo. Čáry, máry... a hlavně rychle řekni FUK!
VARUJÍCÍ BILANCE
Jak vypadá situace s časovým odstupem dnes, jak se osvědčuje provozní model, který nám byl předkládán VEOLIÍ a celou řadou našich komunálních politiků prosazován jako jediná perspektivní varianta rozvoje VaKu? Pro úplnost je dobré uvést, že v Náchodě vstřícnost k plánům Veolie prezentovali zejména zastupitelé ODS. Konstatujme, že VaK Hradec Králové má za sebou celý první rok společného hospodaření s VEOLIÍ. A je to jistě spolupráce úspěšná... Už za první rok dokázal strategický partner z VaKu vyždímat desítky milionů zisku. Problém je však jinde! Hradecko má, či přesněji řečeno mělo, velký projekt na rekonstrukci kanalizace a čističek, se kterým se ucházelo o dotace z EU. Byl to projekt za více jak 750 milionů Kč a byl v posledních měsících předmětem celé řady velkých veřejných prezentací, měl také podporu kraje a k dotacím měla pomoci svým dílem VEOLIE. Realita je však taková, že Brusel žádné dotace na projekt neposkytne! Důvodem je právě smlouva s VEOLIÍ. Celou investici si tak musí královéhradecký VaK zaplatit sám. Peníze se na to samozřejmě mohou získat jen zdražením vodného a stočného. Problém se obecně týká všech VaKů, které spolupracují s VEOLIÍ.
OBNOVENÍ KONKURENCE
Vývoj jde dál, zatím jsme v Náchodě určitě neudělali chybu, že se nepřijal koncept, který je na jedné straně brzdou dalšího rozvoje služeb obyvatelstvu a na straně druhé jen pomáhá VEOLII k vysokým ziskům a k ovládnutí dalšího regionu. Dnes už má VEOLIA pod kontrolou snad 50% celé republiky a to na 25 - 30 let. To je možná jedním z důvodů, proč tak tvrdě zasahuje Brusel. Podle nedávných jednání bruselských úředníků v Praze na monitorovacím výboru k evropským dotacím je záměrem zajistit v ČR konkurenci a odblokovat vznikající 25 -30leté dominantní postavení VEOLIE.
SYNDROM TRAUTENBERK
Jasně se také hovořilo o přípravě nových pravidel spolupráce měst a obcí se soukromými investory a to jak v provozním modelu, tak v dalších možných formách spolupráce. Bez podobné kooperace se totiž do budoucna stejně asi neobejdeme. Uvidíme. Není však určitě nutné spěchat do neprověřeného podnikatelského partnerství a poté dopadnout jako ve známém večerníčku. Pamatujete? Krkonošský minifeudál Trautenberk tam právě začínal prodávat vodu. "Himlhergot donevetr krucajs element", za kolik zlatých jen mám prodat lahvinku vody z veřejné studánky? Anče, Kuba a hajnej jen nešťastně přihlíželi této první vlně privatizace českého veřejného vodárenství. Navzdory tomu, že máme vrchol Sněžky na dohled, nebudeme jistě spoléhat, že v podobném případě udělá Krakonoš všechno za nás...Jinak tu zůstane jen nerozhodný hajnej, pasivní Kuba a výřečná, leč bezmocná Anče. Jinak tu zůstane jen syndrom Trautenberk - Syndrom získaného selhání české ochoty rozhodovat sami o sobě. A potom bude Páně Trautenberkovo manažerské vedení zase vypadat asi takto:"Anče, Kuba, hajnej! Nekoukat, nestát, DĚLAT!
napsal Jan Birke - autor je členem Městského zastupitelstva v Náchodě (ČSSD)