Na to nejsou peníze
Na to nejsou peníze …
napsal Karel Petránek, autor je členem Městského zastupitelstva v Náchodě
(SNK-ED )
… zaznívá v poslední době velmi často od vedení náchodské radnice. Peníze nejsou na sport, na rekonstrukce ulic, opravy chodníků, renovaci bytových domů atd.. Nechci se nyní zamýšlet nad tím, jak je cca 250 milionů, se kterými město Náchod v průběhu roku hospodaří, rozděleno. Zda příliš mnoho milionů nespolkne samotný chod úřadu, různé dotace, výkupy takzvaných strategických pozemků od soukromých osob, půjčky podnikatelským subjektům spřízněných s ODS a podobně.
Důsledkem údajného nedostatku financí jsou buďto nedokončené nebo do několika let rozdělené investiční akce, stále odsouvané naplánované a zastupitelstvem schválené rekonstrukce a v neposlední řadě hledání co nejlevnějšího provedení na úkor kvality a architektonického řešení. Uměle protahované investice by bylo určitě lepší dobře připravit a udělat najednou v jednom roce a nekomplikovat zbytečně život náchodských občanů. Uvedu několik příkladů...
Příklad první – Karlovo náměstí
Když se před cca 6 až 7 lety rozhodovalo v architektonické soutěži o podobě Karlova náměstí, bylo zadání zcela jasné. Jedná se o druhé nejvýznamnější náměstí v Náchodě, tak by podle toho mělo vypadat a zapadat do celkové koncepce architektonického řešení historického centra města. Při schvalování rekonstrukce „Karláku“ jsem požádal vedení města, aby ještě před zahájením prací předložilo zastupitelstvu ke schválení vítěznou studii a od ní se odvíjející vlastní projekt. Přesto, že mi to pan starosta přislíbil, nestalo se tak. Zdařilá rekonstrukce Karlova náměstí má jednu vadu na kráse. Chybí jí ta pověstná třešnička na dortu, kterou by bylo zakončení náměstí pod zámeckým kopcem. „Karlák“ měl jaksi plynule přecházet do zámeckého kopce, s menším posezením a upraveným výstupem směrem k zámku. Žádný asfalt, naplaveniny a bortící se zídka. Škoda. Výsledný dojem z jinak zdařilé rekonstrukce mám pokažen a je mi smutno, že v Náchodě nedokážeme věci dotáhnout do konce.
Příklad druhý – Komenského ulice
Dovolil bych si to nazvat dobře utajenou rekonstrukcí. Když jsem se ptal místních podnikatelů a občanů, zda vědí, jak bude nová Komenda vypadat, krčili rameny se slovy „S námi se o tom nikdo nebaví“. Rekonstrukce by údajně měla začít již v květnu, ale jen ulice Českoskalické, která by měla být úplně uzavřena. Na vlastní Komenského ulici prý opět nejsou peníze a tak se bude pokračovat někdy příště. K „radosti“ všech bydlících a podnikajících v dané lokalitě, jejichž názory nikoho na radnici nezajímají. O tom, že by je někdo seznámil s tím, jak by Komenda a Českoskalická měla v budoucnu vypadat ani nemluvě.
Příklad třetí – Jiráskovo koupaliště
Když jsem působil na náchodské radnici jako místostarosta, společně s kolegy jsme připravovali kompletní rekonstrukci Jiráskova koupaliště na Plhově. Zkoumali jsme možnosti a seznamovali se s technologiemi, které by zaručovali kvalitu a co nejmenší náročnost na provoz a následnou údržbu. Jako nejvýhodnější se nám jevila alternativa nerezu, která umožňovala různé tvarování bazénů a bazénků a minimální náročnost na další údržbu. Svou roli hrála i rychlost výstavby. „V říjnu začneme a v květnu příštího roku se koupete“, tvrdili nám zástupci oslovených firem a uváděli příklady z celé republiky. Cena 30-35 milionů podle vybavení doplňkovými atrakcemi. Po našem odchodu z vedení se s koupalištěm několik let nic nedělo, až na jaře loňského roku začala generální oprava. Koupaliště přes léto zavřené, termín dokončení radou města několikrát prodloužen (důvodem byly podle ing.L.Šimka trhliny v betonu), technologie beton plus nátěr. Ale, ušetřili jsme …
Příklad čtvrtý - Kamenice
Dalším příkladem by mohlo být veřejné osvětlení na Kamenici, kam se nejdřív daly obyčejné sloupy, které se potom v dalším roce vyměnily za „kandelábry historické“ nebo odpadkové koše, které se po krátké době také měnily, neboť z těch původních opadávaly keramické kachle, ale zřejmě byly k mání v nějaké „akci“.
Nyní ode mne, milý čtenáři, asi očekáváš nějakou pointu, poučení či návrh na řešení. Napadá mě však jen moudré rčení „někdy méně znamená více“ a Fordovsko – Baťovská klasika: Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci“.
